Vyprávění Renaty Hroudové doplnila Marcela Klingorová, foto archiv autorek, publikováno : 22.3.2010

Lincolnova vnučka Indian Sun po Buenos z matky Iowy se narodila 14.5.2002 v chovu Krůta Hradiště. Na dráhu se dostala až jako tříletá a zcela vynechala rovinovou kariéru. Jako svěřenkyně trenéra Jana Papouška ml. debutovala koncem září 2005 v lysolabských proutěnkách na 2.400m, kde pod žokejem Lukou obsadila 6.místo. O měsíc později zamířila do Pardubic, ale v dostihu přes proutěné překážky na 2.400m byla v průběhu dostihu zadržena.
     Rozjezd v následující sezóně se jí nijak zvlášť nepovedl, soudě podle 8.místa (k němuž jí pomohla navíc diskvalifikace původně vítězné Carlity) ve steeplechase v Benešově. V sezóně 2006, kdy přešla na těžké skoky, dosáhla nejlepšího výsledku v červenci opětovně na benešovském závodišti ve čtyřkové steeplechase cross-country nelichotivě pojmenované Cena Jatky Č.Brod dlouhé 3.400m, kdy pod ž.Urbánkem doběhla jako čtvrtá za Hádankou, Beautiful Queen a Gernií. Její obliba na provinčních drahách byla patrná o měsíc dříve také z 5.místa z netolické steeplechase na 3.200m. S poměrně krátkou dostihovou kariérou se rozloučila v půlce října 2006 v mostecké Ceně Týdeníku Homér, ale i čtyřková společnost v čele

s vítězem Valbigem ježděným žákem Váňou byla nad její síly a po zadržení klisny Reserl byla posledním koněm, který procválal cílem.
     Její další životní kroky jsou počínaje 28. listopadem 2008 spojené s rodinou Hroudových: „Rozhodli jsme se že si koupíme koníka na rekreaci, protože to byl sen nás všech a tak jsme začali hledat v inzerátech. Zaujal nás prodej kobylky A1/1. Jediné, co jsme o ní věděli - že je po krátké dostihové kariéře. Jeli jsme se na kobylku podívat a hned jsme si jí zamluvili, protože se nám moc líbila. Během jediného týdne byla naše. Když jsme si ji přivezli, tak byla asi tak tři dny trochu nervózní ale to my taky, protože jsme se všechno učili museli jsme ji poznat - co má ráda a co jí vadí, hodně lidí nám radilo, ať ji moc nerozmazlujme pamlskami atd., jinak si k nám potom více dovolí, že je lepší tvrdší přístup…Ale my jsme zjistili, že je to naopak - pokud jí dáme pamlsek, tak třeba pěkně drží při čištění kopýtek. Teď nám

je dává ráda a nedělá problémy a takhle jsme to dělali a děláme dodnes a funguje to. Neříkám,  že si někdy nedupne, to by asi ani nešlo nezlobit, ale pokud to řešíme v klidu, tak je všechno v pohodě.
     Původně jsme si ji kupovali na rekreaci, jenže postupem času, když se na ní vozili děti, tak hlavně staršího syna Michala to na tolik chytlo, že se rozhodl zkusit s ní sportovat. Bohužel nám trvalo celý rok, než jsme našli odpovídající ustájení, aby se tomu mohl věnovat naplno. Indí nebyla zrovna v dobrém stavu na to, aby začala hned, trvalo to nějakou dobu, než jsme ji dali do takové kondice jako je nyní. A to se nám podařilo díky ustájení na farmě Helena, kde je také jezdecký klub JK Brandlín. Tam se v naší nepřítomnosti o Indí starají dobře a to je důležité. Také se nám tam líbí zázemí, je tam hala a stáj funguje tak, jak má. Těšíme se, že Michal letos bude na Indí dělat ZZVJ a poté vyrazí na závody v parkurech, má za sebou dva hobby závody. Uvidíme, jak jim to půjde dále.
       Na závěr k Indian Sun můžeme říci jednoduše - prostě nám dělá radost a vždycky bude. A k tomu nemusí být slavná. Je to naše rodinné zlatíčko!