Tento příběh prozatím nepatří mezi ty se šťastným koncem. Bývalá majitelka plnokrevného hnědáka Leslie Wellse stále věří v happyend.
     Odchovanec stáje Maneko byl jako dvou- a tříletý v tréninku Zdena Koplíka. Při svém prvním životním startu na tochovické dráze v srpnu 2003 obsadil 4.místo. V jeho sedle byl, stejně tak jako při všech následujících třech startech v „trojkách“ na distancích od kilometru po míli, Radek Koplík. Dvojici ani jednou neminulo umístění. Získali dvě čtvrtá a jedno páté místo, přičemž vystřídali různá závodiště – K.Vary, Chuchli a Lysou. V následující sezóně Leslie Wells klesl na rozhraní čtvrté a páté kategorie. Absolvoval pět dostihů a tentokrát měl na svém hřbetě pokaždé jiného jezdce. Ze dvou čtyřkových klání odešel bez umístění. Světlejší chvilky zaznamenal v pětkových mílových testech. Zde dosáhl na 3. a 4. místo. Propadák při posledním startu v září roku 2004 předznamenal konec jeho poměrně krátké závodní kariéry. Z vyprávění Evy Pospíšilové je patrné, že navzdory absenci jakékoliv výjimečnosti na dráze bylo pro Leslieho s největší pravděpodobností období strávené v dostihové stáji tím veselejším v jeho koňském životě.

Eva začíná vyprávět smutný příběh: „Když jsem Leslieho prodávala, odcházel se slibem, že se bude mít dobře. Bohužel se tak nestalo. Leslie cestoval sem a tam. Nedávno jsem ho vypátrala u Příbrami. Jeho majitelka mi sdělila, že ho darovala do nějaké stáje. Hledala jsem tedy dále, abych se posléze dozvěděla, že v té zmiňované stáji již není. Na nějakou dobu se po Lesliem slehla zem. Později se ke mně dostaly informace, že ho měl kdosi otrávit. Zatím ale není oficiálně hlášený jako uhynuvší. Psaný je stále na jeho předchozí majitelku. Tu, s níž jsem se bezúspěšně snažila komunikovat.

Všichni, kdo s tímto koněm měli v té době co do činění, si mě přehazovali jako horkou bramboru. Z nikoho jsem nedokázala vymámit informaci, zda byl skutečně otráven nebo jestli žije. Snažila jsem se ho najít. Nemůžu se zbavit pocitu, že mi těmi zmatenými a záměrně zkreslenými údaji dávali najevo, abych se o něho více nezajímala. Chtěla jsem ho odkoupit zpět a tento úmysl se jim evidentně nezamlouval. Napsali mi tedy stručně, ať s tím přestanu otravovat. Utěšuji se, že ho třeba prodali někam do malé stáje nebo někomu na zahradu…Pátrám dále. Velkou cenu má pro mě jakákoliv zpráva. Dnes už mi stačí, když se dozvím, že je živý. Po této nepříjemné události bych nikdy nedala pryč zvíře, když vím, jak může

dopadnout. Leslieho jsem viděla na několika málo fotkách z jeho posledního působiště. Nevypadal dobře. Přála bych si ho mít opět u sebe. Vynahradit mu vše, o co přišel. Kéž by jeho příběh skončil dobře. Prosím tedy všechny, kdo by o něm měli jakékoliv zprávy, aby se ozvali. Já i Leslie děkujeme.“